Největším bohatstvím obce je krásná valašská krajina, v níž se střídají lesy, horské pastviny, obydlí a chatové osady. Vrcholy a kopce nabízí nádherné výhledy do okolní krajiny.
Nejnižším bodem obce je hladina údolní přehrady Bystřička (380 m. — část katastru prochází koncem přehrady) a nejvyšším je Vsacký Cáb (841 m.). Turisticky významný je vrch Santov (620 m.), o kterém se zpívá i ve známé valašské lidové písni (Na Santově kopec, roste tam jalovec).
Název obce se v českých a německých pramenech objevuje ve formě z Bystřiček (1629), Na Bystržicžkych (1675), Klein Bystrzytz (1718), Klein Bystrzitz (1751), Klein Bistritz, Bystřička (1782), v místním nářečí Malá Bystřica (malobystřický). Název je odvozen od říčky Bystřice, tj. říčky s prudkým, bystrým tokem.
V pečetním poli staré obecní pečeti byly dvě zkřížené sekery (nebo motyky) a čtyři hvězdy. Dne 6. 12. 1999 byl obci udělen obecní znak — na zeleném štítě je kosmo položená zlatá sekera, křížem přeložená zlatou motykou, provázené čtyřmi čtyřhrotými hvězdami. Obdobnou symboliku nese i obecní prapor.