Přírodní a kulturní památky

Naučná stezka Klenov

Tato naučná, přírodovědně-historická stezka má 10 zastavení, měří 7 km a je pojmenovaná podle skalního masivu Klenov, kolem kterého prochází. Je vhodná pro turisty i cyklisty, v zimě i pro běžkaře.
Naučná stezka klenov – pro zvětšení klikněte Trasa začíná u přehrady Bystřičky, kde vás seznámí s historií této vodní stavby. Dalším zastavením je samotný Klenov. Třetí zastávkou v této středně náročné stezce je Zámčisko, kde ve středověku stávala tvrz. Následně se ocitneme v blízkosti lesní tůně. Tato tůn byla vytvořena ochránci přírody pro obojživelníky. V květnu zde můžete najít čolky či skokany hnědé.

Naučná stezka Klenov zasahuje do katastru naší obce v místech páté zastávky, tzv. Svantovítových skal. V roce 1999 byly prohlášeny za přírodní památku. Dále se tomuto útvaru budeme věnovat v samostatné kapitole.

Trasa dále pokračuje k další přírodní památce, a to Louky pod Štípou. Je to jedno z nejstarších chráněných území na Vsetínsku. Nachází se zde květnaté orchidejové louky. Pod vrcholem Vršky máte možnost přiblížit si, jak vypadaly původní smíšené lesy této oblasti.
Osmou zastávkou je Skalí, které se nachází v blízkosti rozcestí u obce Růžďka. Úkolem tohoto zastavení je seznámit vás s historií obce. Předposledním místem této stezky je Brdo (718 m n. m.). Toto místo připomíná okolnosti boje za náboženskou svobodu v roce 1777.
Závěrečnou zastávkou je osada Dušná, která leží na rozcestí k Vsackému Cábu.
I když je stezku možno absolvovat v průběhu celého roku, okolní příroda je nejkrásnější v období od jara do podzimu.

Zdroj: vychodni-morava.cz

Svantovítovy skály

Na katastrálním území Malé Bystřice, pod vrcholem Štípa, se nachází přírodní pamatáka — pískovcový skalní útvar nazvaný Svantovítova skála. Tento útvar v délce 60 m tvoří skalní zeď rozdělená do 3 věží: Ploutev (nejvyšší s 12 m), Svatka a Svatoušek. Dnes jsou tyto skály využívány hojně horolezci. Na jejich povrchu najdeme četné druhy mechů a lišejníků.

Svantovít byl slovanský bůh, který představoval válečníka a zároveň hospodáře. Byl vyobrazován s mečem a rohem hojnosti.

O samotných skalách koluje mnoho valašských pověstí. Řadu z nich si můžeze přečíst v knize od Jana Kobzáně — O zbojnikoch a pokladoch. Jedna z těchto pověstí popisuje příběch 3 zbojníků, kteří měli ve skalách tajnou skrýš. Když byli dva z nich zajati vojáky a popraveni v Uhrách, jeden postřelený na útěku už nestihl své zlato vykopat. A to tam leží zakopané dodnes…

Cabské jezírko

Cabské jezírko se nachází na katastru obce Malé Bystřice, v části zvané Vaculov. Toto jezero patří k území CHKO Beskydy a najdete jej na úbočí vrchu Ptáčnice.
K jezírku nevede značená turistická značka ani cyklotrasa, k návštěvě této přírodní památky můžete využít lesnické cestičky údolím říčky Malá Bystřička.

Santov — osada, pomníček, zvonička

Santov — osada, součást Malé Bystřice. Tento kopec (620 m n. m) je oblíbeným místem turistů a cyklistů. Nachází se zde řada rekreačních chat a hospoda Santov. Je odtud nádherný výhled na Beskydy.

Santov a především malá rodinná hospůdka jsou rovněž kolébkou kulturního vyžití obce. V hospůdce se pořádají zajímavé programy obohacené tradičními lidovými zvyky. Návštěvníky tu lákají velikonoční a vánoční jarmarky, pálí se zde čarodějnice, po večerech dere peří, posedět a zavzpomínat na staré dobré časy sem chodí rodáci a přátelé Santova. Louka před hospůdkou ožívá svatojánskými ohni a několik let po sobě se stala dějištěm slavnosti stavění a kácení máje.

Santov je také místem, kde je situována památkově chráněná roubená zvonička, která je kopií původní valašské zvonice, jenž byla ovšem zničena při bojích v roce 1945. Vedle zvoničky je umístěn kříž s nápisem Dokonáno 1882 a ikona.

Nedaleko rozcestí a zvoničky je umístěn pomník padlých sovětských partyzánů Alexandry Timochovové a Vladimira Kolomackého z 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky.

V sobotu 21. května 2011 proběhla na Santově vzpomínková akce, kdy u pomníčku stanul 83letý bratr pana Kolomackého, který dosud žije až v daleké Ukrajině. Jeho vnuk pátral na internetu po místě, kde za války radista padl a je pochován. Pátrání vnukovo se spojilo s pátráním p. Bursy z Bratislavy, který se o historii partyzánského odboje velmi zajímá. Ten zorganizoval návštěvu bratra padlého radisty, a to pod záštitou starosty Valašské Bystřice pana Ing. Martinka. Události se také zúčastnili zástupci Malé Bystřice.

O tomto turisticky významném vrchu se zpívá i ve známé valašské písničce Na Santově kopec:

Na Santově kopec, roste tam jalovec,
kdo zí ze tři zrnka, je hybký jak srnka.

Šla tady cérečka, očka jak trnečka,
líčka jak jahody, šla tady z náhody.

Pod jalovec sedla, tři zrnéčka zedla,
a jak sa ohlédla synečka zahlédla.

Brunclek vyšívaný, pásek vybíjaný,
šátek s okolnicú, čepicu s vonicú.

Jak sa před ňú zjavil, děvčati hneď pravil,
že ty jalovčinky sú jeho maměnky.

Marně sa u hája, dopráša šuhaja,
kol krku ju drapil, huběnku jí vťapil.