Turistické tipy

Přehrada Bystřička

Tato vodní stavba rozkládající se na území obce Bystřička byla postavena v letech 1907–1912. Malým územím u počátku vzdutí zasahuje i do katastru obce Malá Bystřice.

Prvotní využití přehrady mělo být jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující řeky Dunaj, Odru a Labe. Toto využití ovšem nebylo nikdy realizováno. Vodní plocha v příjemném prostředí Vsetínských vrchů brzy přilákala první rekreanty.

V jejím okolí byl postaven bezpočet chat a rekreačních středisek. V současné době slouží přehrada jako ochrana před povodněmi, místo pro sportovní rybaření a v letních měsících je využívána především pro rekreaci.

Více informací najdete na stránkách obce Bystřička.

Vsacký Cáb

Vsacký Cáb, jehož výška činí cca 841 m n. m., je jedním z vrcholů pásma Vsetínských vrchů na území CHKO Beskydy, který je nejvyšším bodem obce Malá Bystřice.

Na jihovýchodních svazích se rozkládá přírodní rezervace Kutaný, která chrání zbytky starých jedlobukových porostů.

Pod vrcholem se nachází známá turistická chata Vsacký Cáb. Pochází z roku 1928. Nabízí výbornou restauraci i ubytovací služby. Venkovní zahrádka pro posezení je příjemným místem pro výhled na Javorníky.

Poblíž chaty je také 320 metrů dlouhý lyžařský vlek. Trasy podél vrcholu jsou také oblíbeným místem běžkařů.

Búřov

Búřov je vyhlídková hora, její výška čítá 660 m n. m. Na jejím vrcholu se nachází horská chata Búřov, zvonička a rozhledna. Celková výška rozhledny je 6 metrů. Je odtud pěkný výhled na západní výběžek Moravskoslezských Beskyd a radhošťskou oblast Beskyd.

Kopec Búřov je také místem, kde se nachází SKI areál Búřov. Jsou zde 3 sjezdařské tratě a také trať běžecká.

Hážovické díly

Díly jsou dalším oblíbeným a četně navštěvovaným místem Beskyd. Na tomto vrchu (700 m n. m.) se nachází příjemná hospůdka a kaplička. Je odtud nádherný výhled na masiv Radhoště, Rožnov či Velký Javorník.
Značenými stezkami se z Dílů dostanete přes kopec Rysovou až do Rožnova pod Radhoštěm.
Hážovické díly jsou posety koplexem luk s březovými hájky a objevují se zde i různé druhy orchidejí.

Tanečnice

Vrchol Tanečnice neboli Troják je se svou výškou 912 m n. m. největší horou Valašské Bystřice a druhou nejvyšší horou Vsetínských vrchů.

Název Troják je výstižný vzhledem k tomu, že na severní stráně má ještě dva nižší vrcholy. Pod vrcholem samotné Tanečnice pramení řeka Bystřice.
U křižovatky cest se nachází památník členům odboje z 2. světové války.

Pokud se díváte na Tanečnici z dálky, uvidíte její zasněžený vrchol a ten prý připomíná sukni tanečnice. Odtud snad pochází její název. K samotnému názvu tohoto vrcholu se ale váže také spousta místních pověstí…

Pověst: Jak Barka tancovala
Všichni pilně pracovali, jen Barka spala. Stařešina rodu chtěl zjistit, co za tím vězí. Nechal nejhezčí dívku sledovat. Vyšlo najevo, že Barka noc co noc utíká do lesa a za svitu měsíce tančí. Ani po domluvě dívka ve dne ruku k dílu nepřiložila, jen v noci tančila. Až samotný Radegast ztratil trpělivost. Nešťastné děvče najednou zpozorovalo, že pohyby jsou stále obtížnější, nohy nechtějí poslouchat a vrůstají do skály. Nakonec jí celé tělo zkamenělo. Ráno osadníci sháněli Barku marně. Jen s úžasem hleděli na mohutnou horu, jejíž svahy spadaly do údolí jako záhyby dívčích sukní a celý vrch měl podobu zkamenělé tanečnice.

Další pověsti vyprávějí o pohanských obřadech, které byly doprovázeny divokými tanečními reji či o čarodějnicích, které se sem slétávaly na své tajemné sabaty.

Pustevny a Radhošť

Pustevny

Nejvýznamnější horské středisko v Beskydech, nazvané podle poustevníků. Turistické objekty zde byly stavěny od roku 1891 podle návrhů architekta Dušana Jurkoviče a jsou památkově chráněny. Stavby Libušín a Maměnka jsou ve správě Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.

Radhošť

Asi nejznámější hora Beskyd (1 129 m n. m.). Údajné kultovní místo starých Slovanů a místo uctívání boha Radegasta. Radegast byl prý králem Skytů a Gótů, který na začátku 5. století vpadl do Itálie. Tam byl však poražen, zajat a utracen. Polabští a pobaltští Slované jej pak uctívali jako boha, stavěli mu chrámy a pomníky. Radegast bývá uctíván jako bůh plodnosti.
Podle pověsti stála na vrcholu Radhoště pohanská modla Radegastova až do příchodu věrozvěstů Cyrila a Metoděje, kteří ji zbořili a na její místo postavili dřevěný kříž.

Roku 1868 byl z Radhoště odvezen jeden ze základních kamenů pro Národní divadlo v Praze. Nyní na vrcholu hory stojí poutní dřevěná kaple sv. Cyrila a Metoděje z let 1896–1898. V roce 1924 k ní byl přistavěn dřevěný ochoz a zvonice (rozhledna).
Před kaplí stojí kříž a sousoší sv. Cyrila a Metoděje od Albína Poláška z roku 1931. Ten je také autorem sochy boha Radegasta, která je umístěna na hřebeni hory.